Jaromír Drahoňovský
Na jihu Švédska, 50 km severovýchodně od Göteborgu, leží rybáři využívané jezero Mjörn. Je relativně velmi rozlehlé (55 km2) s přibližně 100 ostrovy a ostrůvky. Je mimo hlavní silnice – obklopeno lesy, poli a loukami. Voda v jezeře je čistá, hloubka místy přesahuje 20 metrů. U jezera je ubytování ve dvou chatách, které se nacházejí na pozemku eko-farmy Krokamad, která se zabývá především chovem dostihových koní. K dispozici u chat jsou motorové lodě. Denní povolenka stojí 40,- SEK. Mapa jezera a místa, kde lze zakoupit rybářské lístky: http://www.mjornfvo.se/MjornFVObroschyr_ENG_ver20050601_slutver.pdf. Info k revíru a mapa jezera: http://www.mjornfvo.se/omradeskarta.htm. Mapa okolí Göteborgu a silniční síť: http://www.vastsverige.com/templates/mapgoogle____16981.aspx.
Hlavními druhy lovených ryb jsou štika, candát a okoun. Ojediněle se mezi úlovky objeví pstruzi jezerní formy a v jezeře je i početná populace línů, cejnů a úhořů. Rybolov na jezeře Mjörn je možné kombinovat s lovem mořských pstruhů na mořském pobřeží (cca 50 km) nebo s lovem pstruhů obecných a duhových na lesním jezírku u Gråbo (10 km).
Další soukromá jezera Fegen (20 km dlouhé), Nordre Svansjön, Söndre Svansjön a Kalvsjön leží cca 150 km jihovýchodně Göteborgu (severovýchodně Falkenberg) – ve správě revíru Alvhaga Vildmark (město Alvhaga). V jezerech jsou především štiky, okouni a candáti, ale i úhoři. K dispozici u chat jsou k pronájmu i motorové lodě. Mapa oblasti města Alvhaga a zdejších vod: http://hitta.se/SearchCombi.aspx?vad=&var=ALVHAGA.
Info: http://www.fegen.nu/engelsk/index.htm
V jižní části Švédska je vedle již uvedených lokalit značné množství dalších vhodných a dostupných rybářských revírů – info: http://www.detnaturligafisket.com/index.html, přičemž k nejznámějším a nejnavštěvovanějším např. patří:
Hökensas – lov pstruhů duhových a obecných, případně i štik a okounů na soukromých jezerech přírodní rezervace Hökensas v okolí města Tidaholm asi 40 km severozápadně od Jönköping a 30 km jihovýchodně od města Hjo na břehu jezera Vättern.
K revíru patří více než 30 jezer (např. Alvasjön, Enesjön, Ibbesjön, Lille Havsjön, Nordvattnet, Prinsäsjoarna, Storra Gruben, Storra Ojasjön a Sydvattnet) část řeky Tidan a několik soukromých a klubových jezer v okolí. Asi třetina jezer a řeka Tidan je určena výhradně muškařům, část příznivcům přívlače, na některých jezerech je povolen i lov ryb na přírodní nástrahy. Na některých jezerech se však vydává jen malé množství povolenek. Jezera jsou dostupná po lesních cestách osobním automobilem. Mapa (zoom 3): http://hitta.se/SearchCombi.aspx?vad=&var=Tidaholm. Ubytování v Hökensas, Hökensas-Tidaholm či kempu Semesterbyn. Revír se využívá i v zimním období k lovu na dírkách. Info: http://www.hokensas.se/, http://www.hokensas-semesterby.com/; http://www.tidaholm.se/.
Hökensas – Braxmaviken. Lov štik a okounů v zátoce Braxmaviken jezera Viken v rezervaci Hökensas západně od druhého největšího švédského jezera Vättern (u města Karlsborg). Mapa (zoom 4):
http://hitta.se/ViewDetailsPlace.aspx?vad=&var=Braxmaviken&StreetNumberId=200238627
Větší část břehů jezera Viken je obklopeného lesy a loukami a je lemována porosty rákosin. Jezerem prochází Göta-kanal a hloubka jezera se pohybuje mezi 2-7 metry. Zátoka Braxmaviken je dlouhá asi 8 km a široká od 300 do 800 metrů. Rybolov je prováděn většinou z loděk, v zimě je zde velmi populární rybolov na dírkách. Na jaře a podzim se zde loví především štiky, candáti a okouni. Vyskytují se zde ale rovněž líni, cejni, plotice, úhoři.
K lovu na jezeře musí být zakoupen rybářský lístek a k pronájmu jsou připraveny motorové lodě. Součástí pronájmu lodí je rovněž zapůjčení mapy jezera s vyznačením hloubek a možnost zapůjčení echolotu, plovacích vest a kotvy. Denně si smí rybář ponechat nejvýše jednu štiku délky 50-80 cm, jednoho candáta délky nad 50 cm a 6 okounů. Všechny ostatní ryby musí být ihned vráceny vodě a rybář je povinen s ulovenými rybami zacházet šetrně. Candáti jsou hájeni od 15. května do 15. června.
Ubytování na soukromé usedlosti Braxmaviken v chatách se základním i komfortním vybavením. Info: http://www.braxen.se/index.aspx?site=DEMO7013&page=7058.
Vaxholm
Na nedalekém velkém jezeře Vättern je možné si zajistit lov lososů za asistenci průvodce (trolling je pořádán zpravidla z přístaviště Granvik severně Karlsborg /pevnosti Karlsborg/). V sezóně se na Vättern loví i okouni, štiky a vzácněji lipani.
Jezero Vättern (ve švédštině voda – ze starošvédského vaetur) je druhé největší švédské jezero, které leží mezi Jönköping na jihu a Askersund na severu. Zasahuje na území krajů Västra Götaland, Jönköping, Örebro a Östergötland. Mapa jezera a další informace k oblasti:
Jezero má rozlohu 1912 km², je 129 km (některé zdroje uvádějí 135 km) dlouhé a maximálně 28 km (31 km) široké. Průměrně je hluboké 39 m (25 m) na severu a dosahuje maximální hloubky 119 (128) m na jihu. Pobřeží je převážně vysoké a skalnaté, hlavně na východě s prudkými srázy. Na jezeru se loví z loděk podél pobřeží, u porostů rákosí a v mělčinách nebo v hlubších částech jezera (cca 12m). Okolo jezera je řada rybářských kempů a středisek, jako např. kemp Lemunda Fiske na severovýchodu u města Motala: http://www.lemundafiske.se/e-index.html (včetně mapy okolí města). K turisticky atraktivnímu místům např. patří pevnost Karlsborg a Göta-kanal, který jezerem prochází.
Basunda – revíry a ubytování v Basunda Gård u jezer Björken, Åsunden i Nimmern v oblasti Kinda jižně Linköping. Na jezeře Björken u města Björkfors, poměrně hlubokém (okolo 20 m) s málo členitými břehy je možné chytat siveny ale především štiky a okouny. Jsou zde ovšem i candáti, úhoři, cejni a plotice. Jezero patří k největším jezerům kraje. Mapa oblasti: http://hitta.se/ViewDetailsPlace.aspx?vad=&var=Bj%f6rkfors&PlaceId=2667567. Podobné možnosti mají i jezera Åsunden (východně města Kisa) a Nimmern (severně města Oppeby Väsby). Na jezerech se loví převážně z loděk. Lov dravců na živou nebo mrtvou rybičku není v kraji příliš rozšířen, ale není zakázán (a je velmi účinný). Zapůjčit si je možné motorové lodě pro 2-3 osoby. Je to méně navštěvovaný revír a v oblasti je plno dalších menších jezer, na kterých se dá po zakoupení rybářského lístku rovněž chytat různé druhy ryb. Info: http://www.kindasportfiske.com/7.html.
Vastervik
Västervik, ostrov Öland (Grankullavik) a Karlskrona (Dragsö Campsite) – lov baltských štik, okounů a mořských pstruhů v brakických vodách (mírně slaná voda) na pobřeží ostrova Öland (východně města Kalmar) a v šérech jihovýchodního Švédska. Zde převažuje přívlač (trolling), muškaření a lov dravců na rybičku.
Revír Västervik je vyhlášeným „štičím rájem“ – platí zde zásada „chyť a pusť“ – ale je možno si ponechat denně jednu rybu ke kuchyňské úpravě (zásadně nic do lednice!). Västervik leží jižně od Stockholmu ve střední části souostroví, které lemuje východošvédské pobřeží. Více než 4500 ostrovů vytváří ideální podmínky pro život štik, okounů a mořských pstruhů. Mapa: http://hitta.se/SearchCombi.aspx?vad=&var=V%e4stervik.
Štiky a okouni se loví zpravidla ve vnitřní části souostroví, pouze v letních měsících ustupují na jeho okraj a do větších hloubek, kde je chladnější voda. Štiky se v okolí Västerviku loví nejvíce od konce dubna do července a od konce září do listopadu. Mořští pstruzi jsou
(v březnu, dubnu, květnu a říjnu) loveni na okraji souostroví, v jarních měsících někdy navštěvují i mělké zátoky. Lov lososů (v květnu a červnu) se odehrává nejvíce na volném moři.
Info: http://www.vastervikfishing.com, http://www.skargardsguiderna.se/vastervikcamp.htm.
Pozn. Ve Västervik Fishing Camp v roce 2008 (27.9. – 3.10. 2008) se uskutečnila mezinárodní rybářská soutěž “Västervik European Pike Competition 2008”. Cena pro vítěze je 6 000 euro v hotovosti. Více podrobností na: http://www.fishingcamps.se/?cat=4. Starší ročníky je možné vidět na: http://www.rybolov.com/ozajezdu.php?repdetail=872&zajezd=62 nebo http://www.salmo.com.pl/page.php?id=322.
Informace k revírům ve Västervik, Trosa, Lindö Lakes a Lake Vättern je možné vidět na: http://bigfishsweden.blogspot.com/ a http://www.skargardsguiderna.se/.
Camp Västervik má image „velkého kempu“ a i když je zpravidla v rybářské sezóně obsazen jen rybáři a větší část kempu je prázdná, má značně „komerční“ charakter a není to „oáza klidu“. Nicméně do opuštěných zátok a na liduprázdné ostrůvky je to pět minut jízdy lodí z kempu.
Vastervik
Vedle kempu „Västervik Fishing Camp“, dlouhodobě preferovaného a obsazeného jak místními tak zahraničními rybáři), je možné získat ubytování včetně motorových lodí i v dalších lokalitách v dané oblasti, jako např. v jeho blízkosti na ostrově Idö Skärgårsliv (www.idoskargardsliv.com). Mapa (zoom 4 a 5):
http://hitta.se/ViewDetailsPlace.aspx?vad=&var=Id%f6&PlaceId=2780724.
Za poměrně slušnou cenu zde byly (vlastní zkušenost v roce 2007) k dispozici komfortně zařízené chaty, motorové lodě včetně lodních map s vyznačením atraktivních oblastí pro rybolov a dostatek pohonných hmot. Během třídenního pobytu zde bylo ve druhé polovině května 2007 dvojicí rybářů uloveno přes 50 štik, polovina z nich o délce více než 60 cm, největší 95 cm. I zde platí zásada „chyť a pusť“, ale je možné si ponechat denně jednu rybu ke kuchyňské úpravě.
V okolí mnohých zdejších ostrůvků jsou husté rákosové porosty, kde je možné očekávat záběr štik. Prakticky záběr přicházel jak na třpytky (plandavky) tak na woblery (9 – 15 cm FT, HT, PRT). Majitel chat po telefonické dohodě zákazníky dopraví na ostrov a zpět jeho lodí z kontaktního místa v Målängen/Hornsudde. Ostrov je víceméně celoročně neobydlen, v sezóně zde však funguje restaurace a menší přístav pro okolo plující lodě a sporadický lodní provoz z Västervik. V okolí ostrova Idö je nespočetný počet různě velikých obydlených i neobydlených ostrůvků a ostrovů, voda zde má rozmanitou hloubku od 0,5 do 20 m i více.
Na ostrovu Öland u východního pobřeží jižního Švédska je rybářský kemp Grankullavik na severním okraji ostrova – na břehu zátoky, poblíž přírodní rezervace „Trollskogen Nature Reserve“. Vlastní zátoka a rovněž ostrůvky v jejím ústí chrání rybáře před větrem a nepřízní počasí. Mapa: http://hitta.se/SearchCombi.aspx?vad=&var=Byxelkrok (zoom 5 a 2) a dále na http://www.h.lst.se/NR/rdonlyres/ABBB2BB6-4959-4B22-90C2-2EE4E395528E/8183/k2.jpg.
Okoun 46cm
Zátoka Grankullaviken má plochu 600 ha a má většinou hloubku 1–3 m, pouze v určitých částech dosahuje 5–9 m, není proto problém na určitých místech zabrodit a chytat z vody.
Nejlepší období k lovu jsou jarní a podzimní měsíce, štiky o hmotnosti okolo 10kg zde údajně nejsou vzácností. Rybolov je prakticky možné provozovat celý rok, ale na štiky jsou nejlepší měsíce říjen, listopad a prosinec. Kromě štik a okounů žijí v zátoce i plotice, cejni, sledi, platýsi a sezónně mořské jehlice. Na pobřeží (vybíhajících mysech) je možné lovit i mořské pstruhy okolo severní a severozápadní části ostrova.
Pozn. Kemp je v posledních letech v sezóně navštěvován zejména německými a dánskými rybáři (vytvářející „svou“ atmosféru) a voda je rovněž často na švédské poměry „plná“ lodí. Info: http://www.halludden.nu/fisch2.htm
K rybolovu na pobřeží Ölandu (moře) není potřeba rybářský lístek, minimální míra štiky a mořského pstruh je stanovena na 50 cm. Počet ulovených ryb není limitován, je však předpokládáno, že si rybář od vody odnese jen to, co s rodinou ten den spotřebuje. Na ostrově jsou rovněž profesionální průvodci, kteří jsou za úhradu připraveni na svých člunech rybářům napomoci k trofejním úlovkům. Info: http://www.grankullavik.com.
Getnö Gård v soukromé rezervaci Getnö Gård na poloostrově Getnö na jezeře Åsnen na jihu Švédska v oblasti Kinda v kraji Smalland asi 250 km severovýchodně od Malmö (severně města Karlshamn a jižně Växjö) se na přívlač a na rybičku loví především štiky, okouni a candáti. Na plavanou jsou v revíru loveni i líni, cejni, perlíni. Info: http://www.kinda.se/ .
Jezero Åsnen (západně města Väckelsång) patří k větším jezerům v jižní až jihovýchodní části Švédska. Průměrná hloubka jezera se pohybuje kolem 3 až 5 metrů, v severní části 14 m, maximální hloubka je něco málo nad 20 m. Jezero je velice členité, s mnoha zátokami a spoustou menších i větších ostrůvků a ostrovů a v pobřežní části jsou rovněž bohaté rákosové porosty. Trofejní kusy ryb se loví především na větších hloubkách a na hranách. Mapa: http://hitta.se/SearchCombi.aspx?vad=&var=V%e4ckels%e5ng (map) nebo rovněž s dalšími informacemi http://www.getnogard.se/ukandrasidan.htm k ubytování, objednávkám atd. Ubytování rovněž na: http://www.toftahult.se/cottages.php.
Jezero je rozděleno na několik rybářských revírů, některé jsou v soukromém držení, některé z nich vlastní stát. Mezi nejznámější patří Getnö Gard. Revír a rybářské centrum (u města Torne), které vlastní a provozuje pan Lennart Olsonn, patří k nejznámějším.
Asnen
Poznatky rybářů z ČR o revíru: http://www.lovstik.ic.cz/ Informace o rybářských povolenkách: http://www.asnen.com/ Rybářský lístek stojí na jezeru Åsnen 250,- SEK na týden. Zásadně se podle nich doporučuje používat návnady světlých barev, jelikož voda v Åsnenu je tmavá, protože většina přítoků do jezer je z lesů plných rašelinišť. Plandavky a rotačky (asi stejné jako u nás) co největší, stříbrné a zlaté, a pokud jsou barvené, tak čím světlejší a křiklavější tím lépe. To platí i u woblerů – čím světlejší a křiklavější tím lépe.
Rybolov se na Åsnenu (jako na řadě míst ve Švédsku) provádí z valné většiny takzvaným trollingem, který je, jak tvrdí Švédové, nejefektivnějším způsobem rybolovu. To znamená, že nechají motor jen tak „bublat“ a nástrahu táhnou zhruba 50m za lodí. Samotní Švédové používají jako nástrahu hlavně plandavky, ale i woblery fungují výborně. Ovšem bez znalosti profilu dna (na mnoha místech se dají koupit mapy) nebo bez echolotu je šance na úspěch značně omezená. Na otevřené vodě jsou k lovu dobré hloubky 7-9 m při použití větších woblerů, jinak v sítí kanálů a průplavů při plavbě jejich středem a při pobřežních rákosech, kde bývá při běžném stavu vody hloubka 1 m, je možné použít návnady střední velikosti. Další možností je přívlač v rákosech. Chytá se v příbřežních rákosových porostech a zátokách, ale nevýhodou této techniky je větší závislost na aktuálním počasí. Nepřítelem je přímý sluneční svit, kladnou roli hraje naopak vítr. Svou roli hraje i denní doba – podle mnohých zkušeností je největší četnost záběrů mezi sedmou a desátou hodinou dopolední, pak se šance snižují a naděje stoupají kolem třetí hodiny odpoledne. Rákosové zátoky nemají hloubku větší než 1 m a záběry štik jsou často velmi agresivní.
V blízkosti Karlskrona na jihu Švédska je na samostatném ostrůvku kousek od města (spojen s pevninou mostem) turistický kemp „Dragsö Campsite“, kde jsou obytné chaty a místa pro karavany. Ryby je možné lovit jak z pobřeží a mělké vody tak zejména z člunů, které si lze pronajmout. K rybolovu na pobřeží a moři není potřeba rybářský lístek a podle místních rybářů je na štiky nejlepší období duben – květen a potom září – říjen. Mapa: http://hitta.se/SearchCombi.aspx?vad=&var=Karlskrona.
Celá oblast byla až donedávna uzavřeným vojenským prostorem a v okolí mnoha neobydlených ostrovů jsou mělké zátoky s plochým dnem, ale i hloubky a skalnaté útesy. Minimální lovná míra štiky je 60 cm, denně si smí rybář ponechat nejvýše jednu štiku a za týden smí rybář si ponechat nejvýše 1 štiku délky nad 85 cm. Minimální lovná míra lososa je 60 cm, lov lososů a mořských pstruhů na moři je povolen od 1.1. do 15.9. Součástí revíru je i řeka Lyckebyan, do které táhnou mořští pstruzi. Lov mořských pstruhů v řece je povolen 1.3. – 30.9., denně si smí rybář ponechat nejvýše dva pstruhy, minimální lovná míra 50 cm. K lovu na řece Lyckebyan je nutno si zakoupit povolenku. Pozn. Návštěva Karlskrony není vhodná pro rybáře v letním období, kdy je kemp plný turistů. Info: http://www.firstcamp.se/dragso/english/alias/index.html; Ubytování v oblasti Blekinge: http://www.blekingecamping.com/engelska2/camping2.html.
Řeka Mörrumsån protékající městem Mörrum západně pobřežního města Karlhamn je oblíbenou oblastí lovu lososů – je to nejproduktivnější lososí řeka jižního Švédska a právem je nazývána „Crown Salmon fishing area”. Je oblíbeným místem místních i zahraničních muškařů. Info: http://www.sportfiskeguide.se/spfguide/eng/water/morrumsa.htm.
Rybářský lístek lze zakoupit v Mörrum a rybářská sezóna trvá od 30. března do 30. září v různou denní dobu dle rozpisu. V případě ledu na řece je začátek lovu upravován – tj. některý den na počátku dubna. Revír je rozdělen na 32 zón s rozdělením pro muškaře a přívlačkáře (7 km toku od Rosendala na severu po Elleholm na jihu). Hlavní lovené ryby v řece Mörrumsan jsou losos atlantský a pstruh mořský, každoročně jsou zde uloveni lososi o hmotnosti přes 20 kg. Mapa: http://hitta.se/SearchCombi.aspx?vad=&var=M%f6rrum.
Denní lístky je možné (třeba !) si kupovat s předstihem od 15. ledna, cena od 350,- do 950,- SEK/den podle daného období. Nejdražší v březnu, nejlevnější v červnu a srpnu. Denní počet rybářů na řece je regulován, stejně jako způsoby lovu ať už pro muškaře či přívlačkáře. Info: http://www.morrum.com/en/. Podle záznamů se tu ročně vystřídá 12 000 – 13 000 rybářů. Ubytování a další informace: http://www.morrumfishing.com/info_en.htm.
Řeka Ätran protékající městem Falkenberg na západním pobřeží Švédska (100 km jižně Göteborg) je další oblíbenou řekou k lovu lososů. Řeka Ätran je známa jako voda s přírodní reprodukcí lososa, kteří mohou dosáhnou hmotnosti i přes 15 kg. Mapa (zoom 3): http://hitta.se/SearchCombi.aspx?vad=&var=Falkenberg.
Loví se na mušku i přívlačí na jaře a začátkem léta (sezóna je od 1. března do 30. září). Hlavní migrace lososů je v dubnu – květnu. V letních měsících (zejména v polovině června) pak převažuje lov menších lososů atlantských (Grilse – Salmo salar), kteří vplouvají do řeky. Některé části řeky (Garvarebron-Tullbron) jsou od 1. května vyčleněny pouze muškařům. Mořský pstruh se na řece Ätran loví především v březnu a dubnu. Povolenka k lovu je k dostání v turistické kanceláři ve Falkenberg. Minimální míra pro lososa je 50 cm a pro mořského pstruha 45 cm. V jednom dni si je možné ponechat pouze dvě ryby. Informace k aktuálním podmínkám lovu lze získat v rybářské chatě u Laxbron (včetně možnosti doplnění rybářských potřeb). V úseku Laxbron – Flytbojarna je možný lov i z člunu.
Info: www.razortrout.com/falkeng.html, možné ubytování: www.grandhotelfalkenberg.se/ nebo http://www.stugknuten.com/
Štiky chycená na Vaxholm
Ze Švédska (asi 150 km od Stockholmu severovýchodním směrem) je rovněž lekce dostupné finské souostroví Åland, které leží mezi Švédskem a Finskem a umožňuje rybaření v brakických vodách (mírně slaná voda). Souostroví Åland tvoří přibližně 6500 ostrovů a ostrůvků (pouze asi 65 z nich je obydleno!). Většina obyvatel Åland (26 700) žije v hlavním městě Mariehamn (10 800). Mapa souostroví a jeho poloha v Botnickém zálivu je znázorněna: http://www.osterholm.info/aland/alandmap.jpg.
Je to pravý ráj pro lovce štik. Dále se zde loví okouni, candáti, mořští pstruzi, vzácně lososi. Rybářské kempy jsou v Björksäter, Nordqvist, Norrö, Bastö, Sand, Saltvik, Lumpo, Isakssons (Föglö). Ke každému z uvedených rybářských kempů patří i vlastní rybářský revír. V některých kempech je omezen počet vydaných povolenek a platí i zpřísněné rybářské předpisy – denně si na většině revírů smí každý rybář ponechat nejvýše jednu štiku. Při výběru rybářského kempu je nutné brát ohled na zvolený termín vzhledem k cílenému lovu daného druhu ryby. Mapa: http://www.eurotourism.com/FI/img/aland.gif.
Štičí sezóna je od dubna do října. Ideální období lovu je květen a začátek června a měsíce září a říjen. Pro candáta platí krátká sezóna v červnu, červenci a srpnu. Mořský pstruh se loví na mořském pobřeží od dubna do května a dále od konce října do prosince. Lososi se loví hlubinnou přívlačí na volném moři od poloviny května do června. Pro okouna platí sezóna celý rok. Ideální období jsou měsíce srpen a září. Při lovu menších ryb lze chytat sledě, jelce, cejny, plotice, líny, marény, platýse dle aktuálního počasí a roční doby.
Pro zdejší vody jsou charakteristické hloubky mezi 1 – 4 metry, nejvýše 12 metrů. Břehy zátok a ostrovů jsou zarostlé rákosím nebo kamenité, něco jako velké jezero s množstvím ostrovů a členitými břehy. Počasí je přibližně stejné jako v ČR, bývá zde však občas dost větrno. Na souostroví Åland se loví většinou z loděk. Ryby je možné lovit přívlačí (trollingem), na plavanou, na položenou, muškařením, i lovem dravců na rybičku. Používání živých nástrah při lovu štik, candátů a okounů je povoleno, ale není příliš oblíbeno. Velmi účinným způsobem lovu štik a mořských pstruhů je použití strímrů (nástrahy z peří, srsti, kůže nebo syntetických vláken).
Jednou z nejlépe vybavených rybářských základen je Bastö, která leží při mořském zálivu ve středu souostroví. Je však relativně pod velkým rybářským tlakem zejména německých a rakouských rybářů. Mapa: http://www.basto.aland.fi/popup.con?iPage=10. Rybářský revír Nordqvist a Björksäter má v období sezóny lovu štik dlouhodobě pronajatý česká cestovní kancelář PEPA. V tomto revíru byly prokazatelně v uplynulých letech zaznamenány nejlepší průměrné dosažené úlovky štik. Minimální lovná míra štiky v revíru je 60 cm, denně si smí každý rybář ponechat nejvýše 1 štiku, za týden si smí rybář ponechat nejvýše jednu štiku nad 85 cm, z revíru je povoleno odvézt nejvýše 3 štiky na osobu. Ubytování: http://online.citybreak.com/Package/Detail.aspx?onlineid=1698711346&PackageId=992&culture=en.
Na souostroví je ze Stockholmu vedena pravidelná lodní doprava – na hlavní ostrov (do Mareihamn) jezdí jedna přímá linka trajektů Silja Line a zastávky na ostrově má i většina lodí plujících ze Stockholmu do Helsinek a Tallinnu a zpět (Silja Line a Viking). Na ostrově je i letiště s místním leteckým spojením do Stockholmu, Helsinek či Turku (z hlavního střediska Mareihamn). Doprava: http://www.visitaland.com/files/turlistan_kartastor.jpg. Info: http://www.visitaland.com/en/detail.con?iPage=41&iLan=3&art_id=27941; nebo http://www.basto.ax/fishing.con?iPage=5&m=3. Profesionální průvodci k lovu štik: http://www.visitaland.com/en/clist.con?cat=1164 Aktivity pro případné (rodinné) zájemce: http://www.mypaper.se/show/text.asp?pid=24584273335061&page=65.
…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………..
Odkazy: Stránky zabývajících se ubytováním ve Švédsku:
http://www.stugknuten.com/ http://www.lillahuset.com/
http://www.stugsidan.se/index.php?tab=tab1&language=2&show=main
Pozn. Při vyhledávání je nutné používat švédské znaky přesto že stránky jsou psány anglicky –
např. při zadání„cottage Basto“ je minimální úspěch při hledání stránek s ubytováním
oproti použití správného švédského názvu jezera „cottage Bastö“.
………………………………………………………………………………………………
Výslovnost švédských názvů míst i ryb se liší od psané formy – např. „Åland“ se vyslovuje „óland“ a candát – „Gös“ se vyslovuje „jés“ atd.
Česky Švédsky Anglicky Latinsky
candát Gös Pikeperch Stizostedion lucioperca
okoun Abborre Perch Perca fluviatilis
štika Gädda/Havgös Pike Esox lucius
losos Lax Salmon Salmo salar, Linnaeus
lipan Harr Grayling Thymallus thymallus
pstruh obecný potoční Bäcköring Trout Salmo trutta fario
pstruh obecný jezerní Bäcköring Trout Salmo trutta macrostigma
pstruh duhový Regnbåge Rainbow trout Oncorhynchus mykiss
pstruh mořský Havsöring Sea Trout Salmo trutta morpha trutta
siven americký Bäckröding Brook trout Salvelinus fontinalis
……………………………………………………………………………………………………
bolen dravý Asp Asp Aspius aspius
cejn velký Braxen Bream Abramis brama
jelec jesen Id Ide Leuciscus idus
jelec tloušt´ Färna Chub Leuciscus cephalus
ježdík obecný Gärs Ruffe (Pope) Gymnocephalus cernua
koljuška tříostná Storspigg Three spined stickleback Gasterosteus aculeatus
lín obecný Sutare Tench Tinca tinca
mník jednovousý Lake Burbot Lota lota
mihule potoční Bäcknejonöga Brook lamprey Lampetra planeri
mihule říční Flodnejonöga European river lamprey Lampetra fluviatilis
mihule mořská Havsnejonöga Sea lamprey Petromyzon marinus
ouklej obecná Löja Bleak Alburnus alburnus
perlín ostrobřichý Sarv Rudd Scardinius erythrophthalmus
placka skvrnitá Staksill Twaite shad Alosa fallax
platýs bradavičnatý Skrubbskädda Flounder Platichtys flesus
plotice obecná Mört Roach Rutilus rutilus
střevle potoční Elritsa Minnow Phoxinus phoxinus
síh Vårsiklöja Spring-spawning cisco Coregonus trybomi
síh severní Sik / Rödlistan Common Whitefish Coregonus lavaretus
síh maréna Sik Whitefish Coregonus maraena
síh malý Siklöja Vendace Coregonus albula
sumec velký Mal Wels/Catfish Silurus glanis
úhoř říční Ål Eel Anguilla anguilla
vranka obecná Stensimpa Bullhead stickleback Cottus gobio
vranka pruhoploutvá Bergsimpa Alpine bullhead Cottus poecilopus
Jaromír Drahoňovský
