Jaromír Drahoňovský
Obecně
Rybaření ve Švédsku není součástí švédského všeobecného práva užívání přírody (Allemansrätten – The Right of Public Access) a na většině jezer a řek je nutný rybářský lístek. Jednotlivými pravidly může být dále upravena např. i minimální délka úlovku, množství chycených ryb, použití soukromých vod, které nejsou součástí povolenky atd. Vždy se rovněž vyplatí zjistit, zda v daném (konkrétním) místě není chytání ryb omezeno (např. někdy to bývá při ústí některých řek, jako např. u řeky Dalälven). V některých lokalitách nejsou rovněž povoleny některé způsoby lovu ryb, existují i různá časová omezení. Většinou to ale bývá uvedeno na povolence pro daný revír.
Rybářský lístek (fiskekort) nebo zvláštní povolenky k lovu na udici jsou potřebné pro všechny revíry ve Švédsku s výjimkou 5 největších vnitrozemských jezer (Vänern, Vättern, Hjälmaren, Mälaren a Storsjön) a mořského pobřeží (zde neplatí výjimka pro souostroví Åland, pobřeží u ostrova Öland a pobřeží kraje Norrland). Ale i u vnitrozemských jezer však někdy platí výjimky pro určité části – soukromé vody, kdy si je třeba zjistit místní podmínky. U mořského pobřeží platí obecné pravidlo, že na vodě spojené s mořem (např. i do vnitrozemí hluboko zabíhající zátoky) není rybářský lístek (povolenka) potřeba.
Povolenky (rybářský lístek) si je možné zakoupit na mnoha místech – v každém městě či větší vesnici, u benzinových stanic, v některých obchodech a někde dokonce existují jakési samoobsluhy – volně přístupná schránka (bedna) s formuláři a obálkami. Do formuláře se vypíše jméno rybáře, revír a doba lovu. Podle přiloženého ceníku se s formulářem do obálky vloží příslušný obnos, obálka se zalepí a vloží zpět do schránky.
Štika dlouhá 124cm,váha 16,5Kg chycená na rotačku.
Povolenka platí na 24 hodinové cykly – píše se hodina zahájení lovu a tak lze lovit od oběda jednoho dne do oběda druhého dne. Ceny povolenek jsou různé podle ročního období a lokalit. Většinou se pohybují okolo 40,00 – 60,00 SEK, na atraktivnějších místech i více. Např. denní povolenka na nejatraktivnější „lososí“ řece Mörrumsan i 950,- SEK, na revíru Nedre Dalälven (v rybářském kempu Älvkarleby) stojí podle ročního období 40,- , 150,- nebo 250,- SEK. Na některých místech si lze zakoupit i týdenní či sezónní povolenku. Ke každé povolence je přiložena i mapka revíru s upřesněním lovných druhů a míry ryb a jaká tam platí pravidla. Na mapce jsou vyznačeny i místa, kde jsou dostupné veřejné sruby (k úkrytu při nepřízni počasí /ne na přespání/ a k použití toalet). U mnohých revírů je možné si zajistit ubytování v různých kempech s chatami se základním až po prvotřídní vybavení. Tomu ovšem odpovídají i různé ceny pronájmu chaty.
Pozn. Na většině revírů a zejména v okolí přístřešků (srubů) ale i uvnitř jsou běžně nespočetní komáři (zejména na severu). Je vhodné se před lovem i během něho chránit různými repelentními přípravky.
Lov dravých ryb, zejména štik (ale i lososů) je ve Švédsku na nejvyšší světové úrovni – jak v nesčetných jezerech a řekách, ale také v brakických vodách jižního a východního pobřeží.
Po celé délce švédského pobřeží je možné lovit mořské pstruhy a štiky, dále od pobřeží je možné z lodě lovit tresky, polaky, mořské mníky, mořské kočky i makrely.
Vyhlášené místo na štiky, lososy, candáty a okouny je např. na řece Dalälven u města Gävle (cca 200 km severně Stockholm). Lososovitým rybám je zasvěcen zase např. jih země, kde se nacházejí bohaté řeky Ätran, Mörrumsån a Eman. Vyhlášeným „štičím rájem“ jsou rovněž ostrůvky a mořské pobřeží v okolí Västervik.
Rybářská sezóna
Jižní a střední část Švédska (v úrovni Stockholmu) mají klimatické podmínky velmi podobné stavu a vývoji počasí v České republice, severnější oblasti (Luleå, Kiruna) jsou podstatně chladnější. Nejsevernější část Švédska leží za severním polárním kruhem a tomu odpovídají i tamní klimatické podmínky, teplejší období bez sněhu v nížinách je zde velmi krátké.
Archipelago
Přehled nejvýznamnějších řek a jezer je možné vidět na adrese: http://images.google.com/imgres?imgurl=http://www.mapsofworld.com/sweden/maps/sweden-river-map.jpg&imgrefurl=http://www.mapsofworld.com/sweden/sweden-river-map.html&h=514&w=400&sz=29&hl=cs&start=1&um=1&tbnid=ojKwLpW8nMUaZM:&tbnh=131&tbnw=102&prev=/images%3Fq%3Dsweden%2Brivers%26um%3D1%26hl%3Dcs%26lr%3D
Co se týká lovu štik – v nejjižnějších částech Švédska (Karlskrona, Växjö) začíná sezóna lovu již v dubnu, když končí období jejich tření. V době tření v části revírů platí omezení lovu či úplný zákaz lovu, případně lov metodou „chyť a pusť“ (Catch & Release).
V jižní až střední části Švédska (Västervik, Utö) optimální podmínky pro lov štik nastávají v květnu a začátkem června. Teplejší vody (mělká jezera, zátoky chráněné před větrem apod.) jsou ideální již začátkem května, naproti tomu na hlubší vody (řeky, které odvádějí sněhovou vodu z vysokých hor a revíry, které hraničí s otevřeným mořem) je vhodnější počkat do konce května.
Červenec a srpen jsou dobré pro lov štik na severských podhorských jezerech, ve vodách Laponska na severu Švédska a v chladnějších částech Baltu (mělčiny otevřeného moře, ostrůvky dále od pobřeží, hluboké části pobřeží).
V září se opět začínají lovit štiky i v jezerech středního a jižního Švédska a v brakických vodách. Případné teplejší počasí však může rybolov výrazně znesnadnit v těchto měsících. V tomto období ryby podle vývoje počasí často migrují z mělčin do velkých hloubek a naopak. Konec září a celý říjen bývá zpravidla jistější a stabilnější – štiky se přesouvají do menších hloubek mezi 2-6 m, kde hledají potravu před příchodem dlouhé severské zimy.
Stabilnější výsledky vykazují mělčí zátoky, které nemají bezprostřední spojení s volným mořem. Rybářská úspěšnost v revírech, které leží na okraji volného moře, výrazně kolísá, ovšem zde je však zase četnější zastoupení velkých ryb. (Např. u skupiny rybářů na souostroví Åland – v mělčích revírech, které jsou vzdáleny volnému moři – Björksäter a Bastö – činil počet ulovených štik za týden v průměru 15 – 52 na osobu, ale jen čtvrtina ryb byla nad 60 cm délky. Naproti tomu revíry jako je Sand, Västervik, Saltvik nebo Öland vykazovaly průměrný počet ulovených štik na osobu nejvýše 20, avšak více než 50% byla délky nad 60 cm.)
Žravost štik je závislá na ročním období a s tím spojenou teplotou vody a obsahem kyslíku v ní nasyceném. Obecně platí, že nejlepší období pro lov štik jsou jarní a podzimní měsíce, ranní a večerní hodiny. V létě v teplé vodě, kdy je ve vodě méně kyslíku, jsou štiky apatické a na řadu podnětů nereagují. V horkém létě nebo během poledních hodin, kdy je teplota na jezerech nejvyšší, je ale lovu ryb velice nápomocný vítr – okysličí vodu a na návětrné straně mohou být štiky aktivní po celý den. (Kyslík do teplé letní vody na stojatých vodách přináší rovněž déšť.)
Především na podzim, jakmile dojde k ochlazení vody pod 16 °C, začínají být štiky aktivní a
s příchodem babího léta a poklesem teplot vody pod 10 °C začínají být před nastávající zimou zvláště hladové a žravé.
Kiruna
Rybářské revíry:
Přehled některých švédských rybářských revírů je dostupný na internetové adrese
(v angličtině) na http://www.sportfiskeguide.se/spfguide/eng/efiskreg.htm. Na snímku, který je uveden na adrese http://www.rybolov.com/zeme.php?idzeme=32, jsou znázorněny revíry, kam česká CK Pepa nebo Top Fishing zabezpečuje dopravu a pobyt. Jedná se v podstatě o většinu atraktivních míst ve Švédsku.
Severské destinace (od úrovně revíru Lugnet poblíž města Umeå a výše na sever) jsou především muškařskými revíry k lovu lipanů, pstruhů a sivenů. Sousední revír Vindelälven je na řece, která teče směrem (a ústí) v Umeå. Mapa oblasti je dostupná na adrese: http://hitta.se/SearchCombi.aspx?vad=&var=Ume%e5, přičemž pro přehlednější zobrazení je vhodné snížit měřítko – „zoom“ na pozici 2 nebo 1. Pozn. Nápis/tlačítko „Stäng“ u popisu objektu umožňuje uzavření popisku a nápis/tlačítko „Större karta“ v levém horním rohu mapy umožňuje zvětšení mapy na obrazovce.
Tjuonajokk, Lainio a Miekak – lov lipanů, pstruhů a sivenů uprostřed drsné, ale nádherné laponské přírody na severu Švédska. Tyto destinace jsou ale dostupné pouze vrtulníkem. Tjuonajokk je jedním z předních muškařských revírů Evropy, v části revíru povolena i přívlač. (Od nejbližšího města Kiruna je Tjuonajokk vzdálen asi půl hodiny letu.) Zatímco v Tjuonajokk se loví především lipani, Miekak je pověstný úlovky velkých pstruhů a sivenů. Mapa: http://hitta.se/SearchCombi.aspx?vad=&var=Kiruna.
Ammarnäs, Sorsele Kittelfjäll – Kultsjön lov lipanů, pstruhů a sivenů v řekách švédského severu v přírodní rezervaci Vindelfjällen na soutoku řek Vindelälven a Tjulan nebo poblíž vesnice Saxnäs v údolí Vindelälv, asi 15 km jižně Sorsele. Info: www.ammarnasfishing.com; www.SaxnasFishing.se.
Části revírů vyhrazeny muškařům, je zde vydáván omezený počet povolenek, místy pouze rybolov metodou „chyť a pusť“. Většina vod je dostupná autem nebo pěšky, na vzdálenější lokality je nutná doprava vrtulníkem.
Archipelago
Gafsele a Giman – řeky a jezera v podhůří středního Švédska jsou vyhledávaným cílem lovců lipanů a pstruhů, ale i štik a okounů. Polohu revíru na mapě Švédska je možné vidět na: http://hitta.se/ViewDetailsPlace.aspx?vad=&var=Gafsele&StreetNumberId=101507223.
Součástí revíru Gafsele je úsek řeky Ångermanälven, jezero Samsjön, říčka Samsjöan, několik lesních jezírek a část jezera Hallbymagasinet. Větší část revíru je dostupná automobilem nebo pěšky, ale na některá místa se návštěvníci dostanou pouze lodí. Na revírech převažuje muškaření, ale je možná i přívlač, ovšem od roku 2007 se štiky v revíru Gafsele loví metodou „chyť a pusť“ – všechny ulovené štiky by měly být nepoškozené vráceny vodě: http://www.lpn.nu.
Revír Giman leží mezi městy Sundsvall a Ostersund, v lesnaté krajině podobné podhůří Šumavy. Jeho součástí je řeka Giman a mnohá jezera a jezírka, řada z nich soukromá. Mapa: http://hitta.se/SearchCombi.aspx?vad=&var=S%d6RBYGDEN. Ubytování je možné v kempu Albacken Jakt-Fiske: http://www.albacken.com/.
Damman – Storsjö – Tännäs – Idre – lov lipanů, pstruhů, sivenů ale i štik v jedné z nejkrásnějších částí Skandinávie, v hornatém kraji, který bývá nazýván „nejjižnější divočinou v Evropě“ (v blízkosti švédsko – norských hranic) ve střední části Švédska. Tyto revíry preferují především muškaři, jsou však obtížněji dostupné. Nejbližší letiště je ve městě Vemdalen, k vodě vedou většinou lesní cesty. Mapa: http://hitta.se/SearchCombi.aspx?vad=&var=Vemdalen. V některých lokalitách je omezeno množství vydávaných povolenek, části revírů jsou vyhrazeny pouze muškařům, jinak povolena přívlač a lov štik na přírodní nástrahy: http://www.storsjo.com.
Jezero Storsjön je páté největší švédské jezero. Leží v kraji Jämtland u města österund. Mapa: http://hitta.se/SearchCombi.aspx?vad=&var=ytter%e5n. Jezero má rozlohu 464 km², je 70 km dlouhé a přibližně 25 km široké. Průměrně je hluboké 17,3 m a dosahuje maximální hloubky 73 m. Nachází se v ledovcovo-tektonické propadlině a je především rájem muškařů. Je spojeno s řadou dalších vodních toků a menších jezer. Pozn. Váže se k němu pověra o existenci podobného tvora jako v jezeru Loch Ness – jezerní příšeře Storsjöodjuret (údajně poprvé spatřené před více než 370 lety – nejstarší záznamy z roku 1635). http://www.storsjoodjuret.jamtland.se/
Svågadalen – revír ve střední části Švédska zahrnuje desítky jezer a toků. Součástí revíru jsou jezera Alsjösjön, Dellensjön, Orvallssjön, Skånsjön, a zejména řeka Svågan, která protéká údolím Svågadalen do města Friggesund a Hudiksvall. Mapa okolí řeky: http://hitta.se/SearchCombi.aspx?vad=&var=Hudiksvall.
Lulea Vidsel
Jezero Alsjösjön je vyhledáváno lovci štik a okounů, zatímco jezero Örvallssjön s množstvím zátok a ostrovů preferují lovci lipanů a sivenů. Jezero Skånsjön je propojeno říčkami s dalšími jezery, k hlavní obsádce patří pstruh, lipan, štika a okoun. V okolních lesích se nachází několik malých jezírek s obsádkou pstruhů a sivenů. Ideální pro lov ryb v tomto revíru je červen a konec srpna. Pstruzi jsou na tekoucích vodách hájeni od 1. září. Informace o oblasti lze nalézt na http://www.svagadalen.info/ nebo http://www.svagadalen.se/ a dále http://www.svagadalen.com/vildmarkscenter/index.htm.
Malung je malé město v kraji Dalarna severozápadně Stockholm. V jeho okolí je řada jezer (celkem 325 – od jezera Sörsjön na severu až po Tyngsjö na jihu) a rovněž mnoho toků různých velikostí (např. řeky Västerdalälven a Ogströmmen). Ve zdejších vodách lze lovit jak štiky a okouny tak i pstruhy a lipany. Voda je zde natolik čistá, že lze na mnoha místech vidět i raky. V oblasti jsou různé rybářské revíry, na které lze zakoupit příslušné povolenky k lovu. Mapa: http://hitta.se/SearchCombi.aspx?vad=&var=Malung.
Info: http://www.malung.se/eng_fishing.asp; http://www.malung.se/In_English_Start.asp
Možné ubytování: www.stugsidan.se/index.php?tab=tab1&language=2&show=ad&res_id=45
Revír Malung je však pouze jedno z míst, které je k lovu ryb možno využít v kraji Dalarna ve střední části Švédska. Zde jsou k dispozici rybářská střediska v Avesta, Hedemora, Ludvika, Smedjebacken, Falun, Borlänge, Leksand, Mora, Orsa, Gagnef, Malung, Vansbro, Sälen a Älvdalen.
Např. město Mora leží mezi jezery Orsasjön a Siljan (šesté největší švédské jezero), které jsou spojeny úzkým průlivem Moranoret dlouhým 4 km. Mapa oblasti a obou jezer: http://hitta.se/SearchCombi.aspx?vad=&var=Mora. Celková plocha obou spojených jezer je 343 km². Vlastní jezero Orsasjön má rozlohu 53 km² a je 14 km dlouhé a 6,5 km široké, maximální hloubka 94 m. Jezero Siljan má rozlohu 290 km², je 36 km dlouhé a 25 km široké, největší hloubka 134 m. Na jezeře se nachází několik ostrovů, mezi nimiž je největší Sollerön dlouhý 7,5 km a široký 4 km. Jezera poskytují mnoho možností k rybaření – http://www.siljan.se/2008/eng/pdf/fishing.pdf. Kraj Dalarna s krajským městem Falun patří k atraktivním turistickým místům pro rodinné ale i samostatné rybářské pobyty. Má k tomu i odpovídající ubytovací možnosti – pronájmy chat a pokojů v jednotlivých lokalitách.
Lulea Vidsel
Nedaleko města Falun je mimo jiné i jezero Runn, které poskytuje velmi dobré možnosti rybaření. Jezero je prakticky mezi městy Falun a Borlänge a na jeho ploše je více než 100 ostrovů a ostrůvků. Dle platných pravidel se zde převážně uplatňuje chytání C&R (štiky nad 80 cm se musejí pustit, ponechat si je však možné menší rybu ke kuchyňské úpravě). Vzhledem k přístupu k vodě je sice možné lovit i ze břehu, ale daleko výhodnější je lovit z loďky, kterou si lze v mnoha kempech na dobu pobytu pronajmout. Mapa jezera – hitta.se (zoom 3 či 4): http://hitta.se/LargeMap.aspx?var=FALUN nebo http://www.runn.se/templates/runn/karta/runn_karta_en.html.
Asi 4 km od středu města Falun je kemp Främby Udde, kde je rovněž půjčovna lodí a rybářského vybavení (motorová loď podle velikosti a vybavení od 300 SEK na den včetně map a doporučených „dobrých“ míst). Zde lze sehnat a objednat jak samostatné ubytování tak i různé tzv. balíčky. Např. víkendový balíček (pátek až neděle) zahrnuje jak ubytování, tak průvodce se speciálně vybavenou lodí, záchranné vesty, prodej rybářských lístků, zapůjčení rybářského vybavení atd. Podrobnější informace na: http://www.frambyudde.com/engelsk%201.htm nebo na http://www.runn.se/en/Runnse-start/Dalarnas-Archipelago-Lake/Lodging/ (včetně kontaktů a popisu cesty).
Štiky i okouni je možné v jezeře chytat jak na woblery, tak na plandavky (zejména stříbrné) a různé rotačky – vše zvolené podle daných povětrnostních podmínek (slunečno či zataženo). Podle vyjádření některých českých rybářů, kteří toto jezero v tomto roce navštívili dobře fungují i gumové nástrahy (zelené a žluté s flitry, fluorescenční atd.). Místní rybáři s úspěchem používají zejména švédské woblery typu Zalt: http://www.zalt.se/default.aspx. Největší úspěch údajně mají (měly) woblery ve zbarvení “papouška” (Zalt vzor 02) a “štiky” (Zalt vzor 37).
Nedre Dalälven – revíry ve střední části Švédska severně Stockholm v okolí řeky Dalälven, která protéká napříč Švédskem (hlavní prameny řeky jsou v Norsku) a ústí u města Gävle (cca 200 km severně Stockholm). Nedre Dalälven je nazýván 150 km dlouhý úsek dolního toku řeky Dalälven, na které jsou lososi a mořští pstruzi loveni zejména v okolí rybářského kempu Älvkarleby (u města Gävle) – v sektorech A a B.
Kemp je velmi dobře vybaven a poskytuje ubytování v různě velikých a vybavených chatkách. Rybářské lístky je možné zakoupit na den, týden či sezónu. Ubytování je třeba si zajistit s předstihem, o kemp je velký zájem jak mezi domácími tak i zahraničními rybáři. V sektorech A a B se chytá ze břehu řeky a ostrova uprostřed proudu (jsou zde vybudovány chodníčky a úkryty před nepřízní počasí) – sektory jsou rozdělené do úseků vymezených pro muškaření, přívlač a úseky tzv. smíšené.
Sezóna lovu mořských pstruhů v Älvkarleby začíná každoročně 1. ledna a trvá až do začátku května. Štiky se začínají lovit po vytření v měsíci květnu a jarní sezóna lovu štik končí začátkem července. Vrcholné období lovu lososů začíná v polovině června a trvá až do srpna. (Od 1.11. do 31.12. jsou lososi a mořští pstruzi hájeni.) V srpnu a září se loví velcí pstruzi táhnoucí k trdlištím. To pravé období pro lov velkých štik začíná koncem září a trvá do počátku prosince. Candáti berou zpravidla od června do září, stejně jako okouni.
Lov štik, okounů, candátů a pstruhů je možný jak v sektorech rybářského kempu Älvkarleby (sektory B a C, dostupné zejména z loďky) tak v dalších rybářských revírech v této oblasti – Östa, Färnebofjärdens, Tyttbo, Falkudden, Gysinge a Untra, které jsou tvořeny zálivy (rozlitinami řeky), které přerušují peřeje a říční ramena. Pozn. Revír Untra je navštěvován především německými rybář, kteří si zde vytvářejí své „zázemí“.
Přívlač, lov dravců na rybičku, plavaná a muškaření je možné uplatnit v dalších revírech na řece Dalälven – Husby Norra, Stora Skedvi, Husby-Hedemora, Avesta Norra, Nävdens, Björsjö-Åsgarns, Bäsinge, By FCA, Tyttbo ForsFishing, Färnebofjärdens, Gysinge forsarnas, Söderfors – Hedesunda fjärdarnas, Marma – Mehedeby, Älvkarleby. V oblasti jsou i různě velká jezera, jako např. Stora Bredsjön (severně města Vesta). Kromě kempu Älvkarleby lze v jednotlivých místech rovněž zajistit ubytování – v osadě Gysinge, na břehu jezera Östa, břehu jezera Bysjön (kterým protéká řeka), pokoje v Untra, pokoje v Soderfors Herrgard, aj.
Všeobecné informace o této oblasti a rybaření a mapa: http://www.nedredalalven.com, o kempu Älvkarleby http://www.alvkarlebysportfiske.nu/Site/frameworks.html, (odrážka „Karta“) a kempu v Östa Stugby u město Tärnsjö, severozápadně od Gävle http://www.stugby.com/.
Stockholm
Stockholm a okolí – přímo ve Stockholmu řada místních rybářů se pokouší ulovit lososy i mořské pstruhy přímo z mostů nedaleko Parlamentu (Riksdaghuset), kde se směšuje sladká voda z jezera Mälaren a slaná mořská voda Baltského moře (Botnického zálivu). Každoročně jsou zde vypisovány i rybářské závody v lovu dravých ryb – především lososa a mořského pstruha. K uloveným rybám patřily např. ale i štiky. Jedná se však o víceméně raritu, dobré rybářské revíry jsou na okrajových částech a v okolí Stockholmu. Rybáři loví ze břehu mezi mosty a z mostů Stallbron a Norrbro v proudu vody tzv. Norrström (severní proud). Mapa:
Jezero Mälaren je třetí největší jezero ve Švédsku po jezerech Vänern a Vättern. Leží ve střední části země západně od hlavního města Stockholmu a zasahuje do 4 krajů (Stockholm, Uppsala, Västmanland a Södermanland) a dosahuje až k městu Köping na jeho západním konci. Má rozlohu 1140 km², je přibližně 120 km dlouhé. Je celkově mělké, průměrně je 10 m hluboké a dosahuje maximální hloubky 66 m (západně od Adelsö). Mapa (zoom 3): http://hitta.se/SearchCombi.aspx?vad=&var=enK%f6ping.
Jezero Hjälmaren je čtvrté největší švédské jezero. Leží jihozápadně jezera Mälaren na rozhraní tří krajů Västmanland, Södermanland a Örebro na jihu Švédska mezi městy Eskilstuna a örebro. Má rozlohu 483 km², je 58 km dlouhé a 18 km široké. Je celkově mělké, průměrně je hluboké 6,2 m a dosahuje maximální hloubky 20 m. Mapa (zoom 3): http://hitta.se/SearchCombi.aspx?vad=&var=Arboga.
Obě jezera jsou zejména pod tlakem místních rybářů, řada z nich má v těchto oblastech své letní chaty a přístaviště lodí. Nicméně i na těchto jezerech lze nalézt řadu rybářských kempů s nabídkou ubytování a dalších služeb a to nejen v okolí větších měst.
Na ostrovech východním směrem od Stockholmu, v oblasti tzv. Archipelago – Stockholmské souostroví – (švédsky „Stockholms skärgård“ – tj. zahrada na skalnatých ostrůvcích), je možné si zajistit ubytování v chatách jak u řady soukromých pronajímatelů tak turistických kanceláří.
V této oblasti je údajně více než 24 000 ostrovů. Menší bývají neobydlené, na větších jsou buď letní chaty ale často i celoročně obývané domy. Ze Stockholmu a Vaxholmu je v sezóně (květen – září) provozována pravidelná lodní doprava (www.waxholmsbolaget.se/) na řadu ostrovů, jako např. na ostrov Lådna (přístav Karlshem) severovýchodně od města Vaxholm, kde je možné získat ubytování v rybářských chatách včetně motorových člunů. Je zde možné lovit jak ze břehu ze skal tak především z loděk u rákosových porostů okolo řady ostrovů. Většinou jsou zde loveny štiky. Mapa (nejprve celý ostrov a oblast zmenšením na zoom 3) :http://hitta.se/SearchCombi.aspx?vad=&var=L%e5dna.
Okoun 46cm chycený na 7cm bílomodrou plandavku
Dobré revíry jsou i jižně Stockholmu na poloostrově Gålö. Zde je vynikající revír jak na štiky, okouny tak na candáty (zejména při použití gumových nástrah). Oblast je velmi dobře dostupná ze Stockholmu (autem a vlakem). Mapa (celý poloostrov a oblast zoom 3): http://hitta.se/SearchCombi.aspx?vad=&var=K%e4rrmar%e4ng. Na poloostrově je turistický kemp a řada chat k pronajmutí (Gålö Camping and Cottages) a v sezóně zde fungují i restaurace a kavárny. Velkou část ostrova tvoří přírodní rezervace, která je vlastněná a spravovaná stockholmskou nadací – „The Stockholm Archipelago Foundation“ (Skärgårdsstiftelsen). K lovu na vnitřních jezírkách je nutný rybářský lístek – dá se opatřit na řadě míst. Mimo jiné je na nich možné ulovit i slušné líny. Ubytování lze zajistit na: http://www.galohavsbad.se/default.asp?pid=20.
Informace o revírech a ubytování v této oblasti jsou dále dostupné na: http://www.haninge.se/ a rovněž http://www.haninge.se/upload/3/Haninge%20Tourist%20guide%202007.pdf a dále http://www.stugknuten.com/stugaeng.asp?stugid=997.
Dalsland – většina jezer kraje Dalsland (v provincii Västergötland) severně Göteborgu leží ukryta v lesích – jsou zde desítky jezer rozličných velikostí. Zdejší štiky se loví na povrchovou i hlubinnou přívlačí (trolling), případně na streamery. Mezi úlovky se nezřídka objeví také velcí okouni, pstruzi a vzácněji i lososi. V některých jezerech je možné lovit rovněž líny a cejny. V okolí městečka Bengtsfors (ve vzdálenosti cca 100 km z Göteborgu) mezi velkým jezerem Vänern (největší ve Švédsku) a státní hranicí s Norskem jsou v zalesněné pahorkatině stranou hlavních silnic a měst jezera rozličných velikostí. Mapa: http://hitta.se/SearchCombi.aspx?vad=&var=Bengtsfors. Ve velkých a hlubokých jezerech (Västra Silen, Östra Silen, Laxsjön, Lelang, Järnsjön, Vänern) se kromě štik a okounů loví i jezerní pstruzi a lososi. Menší jezera jsou zarybněna štikami a okouny, ale k úlovkům rybářů rovněž patří úhoři, líni a cejni. Mezi atraktivní malá jezera patří Limmen, Grann, Askesjö, Lyssjö, Lysetjarn, Snaggenassjon, Ramsbytjarn.
Většina jezer má velmi členité dno a břehy, jejich hloubka často přesahuje 20 metrů. Na břehu řady jezer jsou dostupné chaty – např. jako u jezera Askesjö, kde je několik chat a farma. Asi 4 km od tohoto místa leží jezera Lyssjö, Lesetjarn, Snaggenassjön a dalších 5 malých jezer. Na větších jezerech jsou k dispozici lodě s motorem. U jezera Västra Silen a Grann jsou pro rybáře dostupné domky.
Méně navštěvované revíry a klidné ubytování severně města Bengtsfors (především v okolí jezera Askesjö) představují ideální místa pro lov štik a okounů. Potíže může činit místy velká hloubka jezer, do které se dravci občas stahují a jsou pak obtížněji chytatelní. Zdejší jezera vynikají spíše kvalitou než kvantitou úlovků a představují dobré místo pro lov trofejních ryb. Jsou zde anglicky hovořící rybářští průvodci, prodej rybářských potřeb a půjčování motorových lodí.
Při lovu štik s průvodcem má každý zákazník garanci ulovení alespoň jedné štiky nad 60 cm. Švédské stránky o dané oblasti: http://www.fiskeland.com/report_eng.htm a dále nabídka CK Pepa & Top Fishing http://www.rybolov.com/pepa/reviry/svedsko/dalsland.html.
Vänern
Jezero Vänern (největší ve Švédsku a třetí největší v Evropě) severně Göteborg má rozlohu 5 655 km2. Leží mezi městy Vänersborg na jihu a Karlstad a Kristinehamn na severu. Břehy jezera jsou skalnaté nebo lemované porosty rákosí a sítiny, na jezeře je více než 22 000 ostrovů a ostrůvků – největší Kållandsö – 61 km², Torsö – 60 km² a Hammarö – 47 km². Největší hloubka jezera je 106 m. V jeho okolí je řada rybářských kempů a středisek, jako např. usedlost Vänerbo (na jihu). Mapa jezera a hlavní města v jeho okolí: http://www2.o.lst.se/2_12_miljowebben/miljofaktabok/vatten/vanern/vanern-txt.htm.
Jezero je rozděleno na velké množství revírů. Jihozápadní část, kde je jezero velmi mělké (místy dosahuje hloubka 12 metrů) je nazývána „jezero“ Dalbosjön. Do vzdálenosti 1 km od břehu se hloubka pohybuje mezi 1 – 5 metry a je zde množství mělčin, ostrovů a ostrůvků. Zde se nachází i poloostrov Vänersnas, kde je možné získat ubytování a potřebné vybavení.
Na jezeře se loví především z loděk, rybáři po ubytování a pronájmu lodi obdrží mapu jezera s vyznačením hloubek. Podél pobřeží, u porostů rákosí a v mělčinách, se především standardně vláčí. V hlubších částech jezera se častěji používá trolling (hlubinná přívlač) k lovu lososů a pstruhů, většinou v blízkosti hejn drobných síhů (síh peleď). Dále se zde loví rovněž perlíni, velcí líni, cejni, mníci a v létě i úhoři.
Zkušenosti českých rybářů: Když je krásné počasí a ne příliš silný vítr je lépe vláčet – především rotačka (modrostříbrná, woblery žluté, žlutozelené a stejně tak gumové
nástrahy a úspěšné byly i plandavky). Musí se ale najít, v jaké hloubce ryba právě je. Při horším počasí je lepší trolling.
Jezero je natolik rozlehlé a rozmanité, že k úspěšnému lovu je v případě první návštěvy vhodné využít rady a pomoci místních rybářských průvodců a majitelů kempů. Info: http://www.fiskeland.com/vanernE.html; ubytování a informace k jihozápadnímu Švédsku: http://www.vastsverige.com/templates/default____747.aspx (accomodation).
Jaromír Drahoňovský
